Když kašle kůň…

Tohle je pro nás koňáky hodně důležité a čím dál aktuálnější téma. V tomto článku uvádím své zkušenosti, svůj názor na dané téma. Nejsem veterinář, jsem chovatel, takže je možné že veterinář by to viděl jinak. Nicméně mnoho informací pro tento článek jsem čerpala právě od veterinářů.

Zvýšená citlivost na nekvalitní seno a astma

Občasné pokašlávání může u koně být banální , ale může to být i první známka toho, že hrozí vážný problém. A musí se včas podchytit. A proč je to téma tak aktuální? Protože v posledních 7. letech v ČR rapidně přibývá koní s problémem, který s nazývá „zvýšená citlivost na seno“ a který může při nesprávném managementu chovu vést k nevyléčitelnému astmatu. Astma radikálně snižuje využitelnost koně a tím i jeho hodnotu a způsobuje mu velký diskomfort. Astmatický kůň přitom vyžaduje speciální péči, kterou je v mnoha stájích nemožné realizovat.

V tomto článku píši svůj názor, jak tato zvýšená citlivost vzniká a jak se dá řešit, aby nevyústila v astma, Budu při tom vyprávět příběh z našeho ranče, který mně přivedl k tomuto tématu. A uvidíte, že ten příběh není moc veselý a že je dobré si z něj vzít ponaučení.

Příběh z našeho ranče

Chovám americké horské mimochodníky. Je to odolné plemeno s „tuhým kořínkem“, kterému vyhovuje celoroční pastevní ustájení v režimu 24/7. K většině svých koní jsem za celé desetiletí volala veterináře jen na očkování, protože to jinak nepotřebovali.

Chovná klisna Arcadian’s Cream & Mocha a její dcera Pilgrim’s Misty River

Krmili jsme, ještě s bývalým manželem, koně „jednoduše“, jako se to dělá v mnoha stájích. Vždy jsme jim nakulili do výběhů balíky sena, které žrali, dokud je nesežrali. Pak jsme nakulili další. Když byl nějaký balík svrchu „ošklivý“, odebrali jsme vrchní cca 15. centimetrovou vrstvu a odstranili „špatné“ seno. A takto to fungovalo. Koně s tím neměli problém. A my jsme mohli sedět doma v teple, dokud nebyl čas dát jim další balíky.

Všechno bylo v pohodě. To se ale změnilo v roce, kdy bylo v ČR extrémní sucho a nenarostlo moc trávy. Pamatujete si to období, kdy na loukách nebylo nic jiného, než sluncem sežehnutá řídká tráva a chovatelé zoufale sháněli seno, které se vyšplhalo až na cenu 2 000,-Kč za balík? V tom roce se mi stalo, že můj stálý dodavatel mi seno nedodal. Takže jsem hledala jiný zdroj.A našla. Od jednoho pána, který teď už v zemědělství nepracuje. Prodal mi zásobu sena na zimu, když jinde nešlo sehnat. Ulevilo se mi. Nikdo nechce zůstat s 20. hladovými koňmi přes zimu. Bohužel se ale ukázalo, že seno nebylo kvalitní.

Teď malá vsuvka, pro vysvětlení, co míním označením „nekvalitní seno“:

3 hlavní nebezpečí, co se mohou skrývat v balíku sena:

Co to znamená, když je seno nekvalitní? Že obsahuje 1) plísně 2) prach 3) trávu nadrcenou na drobno. Přičemž může obsahovat jen něco z toho, nebo různé kombinace. Vše jsou to látky, které dráždí dýchací soustavu koně.

PLÍSNĚ- Když kupujete balík sena, tak do něj nevidíte. Vidíte jen to, co je na povrchu, ale ne to, co je uvnitř. Když je seno balené „za vlhka“, ne správně vysušené, v momentě, kdy se balík utáhne a zamezí se přístupu vzduchu, začnou v něm choroboplodné procesy. Uvnitř se množí plísně, které zvenčí nejsou vidět. Jejich spóry zamořují postupně větší a větší část balíku. Samotné jádro balíku, to co je nejblíže k jeho středu bývá ošklivé. Ale ve vrstvách dál od středu spóry plísně nepoznáte. Kdo má citlivý čich, může přítomnost plísní poznat čichem. U hodně zasažených částí jde poznat i pohledem- šedé „pavučinky“ mycelií mezi stébly. Pokud ale nezkoumáte každou malou část balíku, co koně žerou, nemáte šanci odstranit vše závadné.

PRACH- Seno může být zaprášené. Pokud má zemědělec, který seká trávu, nastavenou sekačku v nízké poloze, tzn blízko k zemi, tak při sekání stroj narušuje a rozviřuje hlínu, která se pak usadí mezi stébly v podobě prachu. Pokud jsou sekané travní porosty hodně rozryté od divokých prasat, je přítomnost prachu v seně ještě větší. Prašné seno poznáme snadno, ale jen když balík rozbalíme. Zabalený vypadá v pohodě, ale při rozbalení se z něj začne prášit. Ten prach většinou dráždí i člověka ke kašli. Natož koně, kteří mají v balíku ponořenou celou hlavu, když žerou.

NADRCENÁ TRÁVA: dráždění dýchací soustavy způsobuje i sekání způsobem, který nadrtí trávu na velmi malé částečky. Balík pak neobsahuje dlouhá stébla, ale spíš drť, jako by byla tráva sekaná zahradní sekačkou. Tyhle částečky bývají tak malé , že při vdechnutí silně dráždí.

Příběh pokračuje

Ale teď zpět k mému příběhu. V tom roce, co se mi nezdařil nákup sena, několik mých koníků poprvé v životě zakašlalo. Nebylo to nic dramatického. Prašné a zaplísněné seno se vyhodilo a shánělo se jiné. Jakmile koně dostali kvalitní seno, přestali kašlat. U jednoho z nich byl zjištěn poslechově slabý chrapot. Veterinář to diagnostikoval jako „zvýšená citlivost na nekvalitní seno“ . Vyloučil astma. Doporučil, aby byl kůň krmen kvalitním senem a pobýval na pastvině, nikoli v boxe. A aby měl pravidelně zátěž. Na jaře byli koně přemístěni na pastvinu a přestali dostávat seno. Všichni byli v naprostém pořádku a celou jezdeckou sezónu podávali skvělé výkony i ve vysoké zátěži.

Byla jsem ráda, že to nebylo nic vážného. Přesto jsem se rozhodla věnovat zvýšenou pozornost kvalitě sena a krmit koně už jen tak, aby se problém nikdy neopakoval. A podařilo se. Můj přítel Ríša navázal kontakt se zemědělcem, který připravoval seno s velkou péčí a velmi poctivě. Ten pán je taková „stará škola“, má vlastní zvířata a je hrdý na to, když nadělá pěkné seno. A já bych mu za to snad i požehnala. Prodal nám krásné a voňavé seno a doporučil i senáž.

Senáže jsem se bála. Jako spousta jiných koňáků, co nejsou zvyklí tím krmit. Má totiž svá specifika a rizika. K tomu se vrátím později. I má kamarádka , koňská guru Jana Kempe, kterou považuji za skvělou ve svém oboru, mi senáž doporučila. Tak jsem to zkusila. Po senáži se mohli moji koně „utlouci“. Okamžitě si ji zamilovali.

Senáž- velké kulaté balíky, zabalené do bílé ochranné fólie.

Začali jsme s Ríšou s novým stylem krmení koní. Dostávají 50% senáže a 50% kvalitního sena. Přičemž i to kvalitní seno kontrolujeme. I tomu nejsvědomitějšímu zemědělci se totiž může stát, že nějaký balík je vlhčí, nebo se do něj přimísí trocha hlíny. Proto všechny balíky před zkrmením rozbalujeme, seno přebíráme a špatné části vyhazujeme. Krmíme koním jen to dobré. Už nedostávají celý balík na pastvinu. Přebraným senem plníme příkrmiště. Ríša vybudoval pro koně speciální „krmnou přepážku“, u které může stát celé stádo a krmit se senem, které není rozšlapané, počurané a špinavé, protože na něj koně dosáhnou pouze tlamou. Takže je to fajn i pro lepší hygienu. Je to více práce. Méně sezení doma v teple. Ale koníci jsou v pořádku.

Až sem je ten příběh docela optimistický, že? Bohužel má ale smutné pokračování.

Smutný konec

Letos jsme se rozhodli prodat kromě odchovaných hříbat i pár dospělých koní. Těžké rozhodnutí, protože jsou to rodinní kamarádi. Po rozvodu, který je finančně velmi náročný, nemám ale jinou možnost. Při prodeji koně se držím vždy zásady, aby vše bylo transparentní, férové. Nemám ráda „koňské handlíře“, co zamlčují reálný stav prodávaného koně nebo jeho minulost. To jsou lidé, kteří dělají špatnou pověst chovatelům koní a na to pak doplácejí i dobré a poctivé chovy. Takže si potrpím na maximální otevřenost a slušné jednání. Takto jsem postupovala i při prodeji tohoto koníka.

Jelikož patřil k těm pár koním, co přechodně pokašlávali v tom roce, co se mi nezdařil nákup sena, uvedla jsem to do smlouvy, včetně diagnózy „zvýšená citlivost na kvalitu sena“. Při prodeji koně vždy umožňuji veterinární prohlídku. Ta zjistila velmi slabý poslechový nález- sotva slyšitelný chrapot. Nezkušené ucho by to prý vůbec nepoznalo. Nicméně mne to překvapilo, protože od epizodky kašle uběhl už rok a půl, kdy kůň neprojevoval žádné příznaky onemocnění. Koníka jsme vyzkoušeli pod sedlem. Aby bylo naprosto jasné, jaká je jeho výkonnost, dostal velkou zátěž. Zájemkyně osobně na něm ujela 20 km v rychlém tempu. Dlouhé cvalové úseky. Do zpocení. Měla jsem radost, že jsem ji nechala koně takto důkladně vyzkoušet při náročné práci a myslím, že málokdo by toto udělal v rámci předkupní prohlídky. Při příjezdu neměl kůň žádný problém s dýcháním, žádný kašel. Po dojezdu naprosto čistý poslech. Už tam nebyl slyšet ani ten slabý chrapot.

Slečna, co si pro koníka přijela, byla spokojená. Hledala totiž svého vysněného koně, který by naplnil všechna její očekávání. A tenhle ji připadal jako ten pravý. Hodný, krásný, ochotný, výkonný. Poučila jsem ji, jak ho má správně krmit. Kvalitní seno, ideálně i senáž. Pastevní ustájení. Souhlasila. Tento a její starší kůň budou prý přímo u ni doma, takže bude mít naprostou kontrolu nad tím, čím se krmí a jaký je management. Poprosila mně ale o jednu laskavost. Kdyby se u něj vyvinula dušnost i přesto, že mu zajistí péči, jakou doporučuji, chce ho vrátit. Samozřejmě za cenu, jakou by měl v daném stavu. Aby u ni netrpěl, u nás se má přeci tak skvěle. Ale to jen pro krajní případ, který určitě nenastane.Protože už teď ho miluje a udělá pro něj všechno. Vyšla jsem tomu vstříc a dali jsme to do smlouvy. Věřila jsem, že všechno bude v pohodě. A tak spolu odjeli.

Po týdnu skvělé správy, koník funguje, dostává kvalitní seno a žádný problém, naprosto zdravý a dělá radost. Za dalších 14 dní průšvih. Kůň neposlouchá. Zhoršilo se jeho chování. Slečna se ho bojí. Byla tam trenérka a ji poslouchal, ale slečnu ne. Není to kůň jejích snů. Už ho nechce. Musím si ho vzít zpátky a vrátit ji peníze. Požádala jsem ji, ať to nevzdává. Ať se nechá vést trenérkou. Je to charakterní kůň, srdcař. U nás fungoval skvěle, určitě to zvládnou. Pokud ne, dám ji kontakt na jiné zájemce a může jim ho nabídnout. A stavím se u ni a pomůžu s ním, pokud chce. Nechtěla nic z toho. Už ho nemá ráda, už mu nechce dát šanci.Není to ten pravý. A já si ho prostě musím vzít zpátky. Vzhledem ke své ne úplně snadné situaci ji žádám, ať to nevzdává a znovu nabízím pomoc. Žádná reakce.

Po 3. měsících zpráva, že má kůň těžké astma. Bohužel musel být v boxe, bohužel na pilinách, žádná senáž. Dostával stejné seno jako všichni ostatní koně. Doma ho nemá, jsou někde v ustájení, kde je spousta koní a provozovatelé tam mají svůj zajetý režim. Musím si ho vzít zpět, teď už je nemocný. Už je pro ni nevyužitelný. A já se přeci zavázala vzít si ho zpět, když bude nemocný. A mám vrátit celou částku, za jakou jsem ho prodala.

Tak přemýšlím, kde se stala chyba a o čem to celé je. A jsme u našeho tématu- co to znamená, když kůň kašle. Nemusí to znamenat nic vážného. Ale může se z toho něco vážného vyklubat, když se nedodrží správný management.

Co to tedy přesně je, ta zvýšená citlivost na kvalitu sena?

Odborně se nazývá „inhalační hyperaktivita“. Není to totéž, co astma neboli dušnost. Nicméně při nesprávném managementu se z toho astma může vyvinout.

Někteří koně vykazují zvýšenou citlivost dýchacích cest na prach a sporové částice, které se přirozeně vyskytují v senu. Čím méně je seno kvalitní, tím více jich tam je. Je to stav, který se při správném managementu vrací do normálu a výkonnost koně je pak zcela zachována.

Příznaky zvýšené citlivosti na kvalitu sena:

• Příznaky zvýšené citlivosti na kvalitu sena:
• občasné pokašlávání, hlavně na začátku práce, nebo krátce po pozření závadného sena.
• Slabý poslechový nález (jemné suché šelesty)
• Normální dechová frekvence v klidu
• Bez zhoršení výkonnosti

Tyto projevy nejsou astma. Ukazují ale na to, že sliznice dýchacích cest reaguje přecitlivěle na prach a mikročástice.

Co se děje v organismu koně při zvýšené citlivosti na kvalitu sena:

• Dýchací cesty mají v tuto chvíli zvýšenou dráždivost, ale ještě nejsou trvale poškozené.
• Imunitní systém reaguje „přehnaně“ na vdechnuté částice. Vzniká povrchové podráždění sliznice.
• Pokud podnět trvá (prašné seno, uzavřená stáj, piliny, špatné větrání), zánět se může prohlubovat.

Co s tím dělat? Zachovat klid. Není to nemoc, ale signál, abychom udrželi správnou péči. U zvýšené citlivosti na kvalitu sena zánětlivé změny nejsou trvalé. Sliznice se může vrátit zpět do normálu. Výkonnost je zachována. Nicméně objeví-li se tyto příznaky, je nutné udržet management koně tak, aby nedošlo k vývinu astmatu a to takto:

Správný management koně při zvýšené citlivosti na seno:

• Krmit pouze kvalitním senem bez plísní a prachu, případně senáží.
• Nechat koně v pastevním režimu 24/7, vyvarovat se ustájení v uzavřeném, nevětraném prostoru. I dobře větraný přístřešek může být vhodný.
• Třídit seno. Části zasažené plísní, nebo prašné vyhazovat, nedávat koním.
• Vyhýbat se podestýlce z pilin a slámy nižší kvality
• Zajistit koni pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu

Co je to koňské astma?

Equine Asthma Syndrome je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Patří do stejné skupiny nemocí, jako dříve používané pojmy RAO ( Recurrent Airway Obstruction) nebo IAD ( Inflammatory Airway Disease). Dnes se chápe jako kontinuum, při kterém se příznaky mohou zhoršovat, nebo zlepšovat podle prostředí a managementu. Při astmatu probíhá v plicích a průdušinkách koně dlouhodobý zánět.

Co se děje v organizmu koně při astmatu:

• Otok sliznic dýchacích cest
• Zúžení průdušinek
• Hromadění hlenu
• Zvýšená citlivost na prachy a alergeny
• V těžkých případech může dojít k trvalému přestavění stěny průdušinek, což je nevratná změna.

Z toho je patrné, že astma už není žádná legrace. Není to nějaké obyčejné nachlazení. Je to chronický zánět dýchacích cest, který se zhoršuje, když kůň dýchá dráždivé látky. Prach, plísně, malé částečky krmiva či podestýlky. A může vést k trvalému poškození a ztrátě výkonnosti koně.

Příznaky koňského astmatu:

• Opakované kašlání , nejen na začátku práce, nebo krátce po konzumaci nekvalitního sena
• Zvýšená dechová práce I v klidu, při práci se ještě zhoršuje
• Viditelné „břišní“ dýchání
• zhoršená výkonnost, slabost při práci, neochota k pohybu, rychlé zadýchávání
• šelesty při poslechu
• hlen v nozdrách nebo při vykašlávání

Pokud to zajde takhle daleko, je nutné minimalizovat expozici koně prachu. Základem léčby není lék, ale vhodné prostředí. Při náhlém zhoršení stavu nebo v období větší zátěže je samozřejmě nutné léky podávat. Například kortikoidy pro tlumení zánětu a bronchodilatancia pro zlepšení dýchání.

Jak pečovat o koňského astmatika:

• Podávat koni máčené či napařené seno, nebo nahradit seno senáží
• Zajistit dobře větrané ustájení, ideálně venkovní pobyt 24/7
• Nepoužívat prašné podestýlky- piliny a slámu horší kvality.
• Zajistit pravidelný volný pohyb. S citem, ohleduplně, podle momentální kondice koně.
• Spolupracovat s veterinářem v případě zhoršení stavu.

Jeden šťastnější příběh

K touto tématu mám i jeden šťastný příběh z našeho ranče.

Před léty jsme si pronajali jednoho valacha, který měl v té době diagnostikované astma. Měla jsem sice obavu, zda se dokážeme o něj správně postarat a zda nám takový koník vůbec bude k jakémukoli užitku, přesto jsem se rozhodla dát mu šanci. Patří také k plemeni, které chováme a mám pro tyhle koně prostě slabost. U své majitelky byl tento valach v jiných podmínkách, než v jakých chováme koně my. Nebyl v pastevním režimu, ale střídal box a výběh. Vypadalo to, že neměl dostatek pohybu, protože byl obézní. Majitelka byla ráda, pokud bude koník u nás jezdecky využitý, aby shodil přebytečná kila.

U nás na ranči jsme ho pustili rovnou na pastvinu do stáda. Udělal si koňské kamarády. Život v různorodém stádě ho nutil k častému pohybu. Občas proháněl „holky“, občas se o ně přel s „kluky“ a občas divočil s „mlaďochy“. Do boxu vůbec nechodil. Krmili jsme ho stejně, jako ostatní koně- kombinace kvalitního sena a senáže. Pomalu jsme začali se zátěží, kterou jsme postupně zvyšovali. Ze začátku se namáhal víc, než ostatní. Víc se zadýchával, víc se potil. Vždy, když jsme si toho všimli, citlivě jsme ubrali zátěž. Když se zlepšil, začali jsme zase nenápadně přidávat. Jezdili jsme s ním spíše častěji a méně náročnou práci. A po roce s přehledem stačil i úplně zdravým koním. Ke konci letošní sezóny absolvoval s našimi zákazníky řadu pětihodinových trailů v náročném terénu, bez sebemenšího problému. Co je u nás, tak nekašle. Jako by ani nebyl astmatik.

Jeho příběh dokazuje, že nejen zvýšená citlivost na kvalitu sena, ale ani astma nemusí snížit výkonnost koně, když je chován ve správných podmínkách, je správně krmen a má přiměřenou zátěž. Takže pokud vám kašlou koně, tak nezoufejte. Dbejte na správný management a nic nezanedbejte. Dejte jim potřebnou péči a lásku a všechno může být v pohodě.

Dušný valášek Acadiana’s Ivory Star při práci pod sedlem. Při správném managmantu se z něj stal i přes jeho onemocnění skvělý pracant bez omezení.

Chvála senáže

V ČR je vůči senáži stále ještě hodně předsudků. Všeobecně se to bere jako že to je „krmivo jen pro nemocné koně“, tedy astmatiky. Jakmile mezi českými koňáky řeknete, že krmíte senáží, vzbudíte podezření, že máte astmatické koně. Případně je senáž pokládána jen za takovou „nouzovku“.

V jiných zemích, například v Německu, Nizozemsku nebo Skandinávii je senáž běžná praxe. Krmí se jí i naprosto zdraví sportovní koně a seno se používá v mnohem menší míře, než u nás, spíše jen pro ty „odolné“. Krmit koně se zvýšenou citlivostí na seno místo sena senáží je samozřejmost, protože je je to terapeutický režim a může koni velice prospět.

Dost mně zamrzelo, když mi jeden veterinář řekl, že pokud přiznám, že prodávaného koně krmím senáží, nikdo si ho nekoupí, protože tím se krmí jen astmatičtí koně. Bohužel to ale koresponduje velmi přesně s obvyklým názorem českých koňáků.

Ve skutečnosti je senáž výborná, je-li dobře udělaná. Koně ji ochotně přijímají a hezky po ni přibývají na váze, osvědčila se mi skvěle i pro kojící a březí klisny. Samozřejmě má její zkrmování svá úskalí, o kterých napíši třeba někdy příště.

Vzhledem k tomu, že v posledních letech čím dál více přibývá koní se zvýšenou citlivostí na kvalitu sena i astmatických koní, možná nastává čas, abychom se i my v Čechách naučili krmit naše koně (více) senáží.

Senáž se nedá zkrmovat stylem „dám celý balík na pastvinu a mám klid“. Pokud tedy nemáte hodně velké stádo, které zkonzumuje balík senáže poměrně rychle. V zimě senáž totiž vydrží týden až deset dní, v teplejších částech roku mnohem méně. Necháme-li ji koním déle, je nebezpečná. Takže ideální je dávkovat ji a kontrolovat pečlivě její stav. Což není nic pro ty, co si chtějí práci co nejvíc usnadnit.

Ať už krmíme senáží, nebo třídíme seno tak, aby koně dostali jen to kvalitní a plesnivé a prašné části vyhazujeme, tak dobám, kdy se dalo krmit nekutálením celého balíku na pastvinu, už nejspíš definitivně odzvonilo.

Proč přibývá koní s problémy s dýcháním?

Výrazný nárůst problémů s dýcháním u koní, který pozorují jak majitelé, tak veterináři, není náhoda. Je to systematickou změnou prostředí, ve kterém koně žijí. Je to tím, že se vzdalujeme od jejich přirozenosti. Abychom tomu porozuměli, musíme se podívat na několik faktorů, které se spolu skládají do jednoho obrazu.

Stádo divokých koní v Bosně, které jsme navštívili, bylo mnohem zdravější, než většina stád koní chovaných v zajetí. Ani jeden z nich nekašlal.

Faktor 1- změnila se kvalita sena

Dříve byla technologie sklizně sena úplně jiná, než dnes. Na vše bylo více času, zemědělci nebyli nucení stíhat termíny dle dotačních programů. Seno se dnes často lisuje dříve, nebo ve vyšší vlhkosti. Často se sekají i vlhčí lokality, kde je skladba trávy nevhodná ke zkrmování koním. Dříve se seno dvakrát obracelo, aby rovnoměrně proschlo, dnes se druhé obracení dost často vynechává. Při nízkém nastavení sekačky se do sena dostává hodně hlíny a prachu. Kulaté balíky se hodně utahují, čímž se zamezuje průniku vzduchu a vytváří se lepší prostředí pro plísně. Balíky sena často leží nesklizené na loukách i přes celou zimu.

Faktor 2- Klima je sušší a prašnější

Máme za sebou řadu let, kdy bylo méně srážek a více teplých dní. A tím pádem více prachu ve vzduchu

Faktor 3- Moderní travní porosty jsou jiné

Dříve byly louky bohatší na skladbu rostlin. Časté sekání omezuje druhovou rozmanitost. Dnes mají velké plochy porostů jemnější strukturu, která se při sušení snadno drobí. Může hrát roli i jejich blízkost chemicky ošetřované orné půdě. Celkově obsahují více alergenů, než „staré louky“.

Faktor 3- Náš způsob krmení a tolerance nekvalitního sena

Zvykli jsme si na pohodlné krmení celými kulatými balíky. Málokdo seno koním přebírá a odstraňuje plesnivé nebo prašné části, zvláště v místech, kde je mnoho koní a na třídění sena není čas. Dost často chovatelé nějakou tu plíseň a nějaký ten prach prostě tolerují. Měli bychom si uvědomit, že krmit koně plesnivým nebo prašným senem není normální. A že kůň, který na to reaguje zvýšenou citlivostí nebo astmatem, není vadný.

Faktor 4- Dříve se problémy s dýcháním tolik neřešily.

Dřív se hledělo víc na výkonnost koně, než na detailní zjišťování jeho stavu. Dnes máme dispozici velmi citlivou diagnostiku. Veterináři sledují stav dýchacích cest detailně. Majitelé koní víc pozorují a vnímají varovné signály. Dřív to bylo jinak. Kůň, který byl schopný práce byl dobrý kůň a neřešilo se, když párkrát do roka zakašlal. Dnes je bohužel běžné, že když se u koně zjistí lehké astma, bere se jako bezcenný bez ohledu na to, že při změně prostředí nemusí jeho využitelnost být nijak omezená. Včasná a správná diagnostika je skvělý pokrok, ale neměla by se podceňovat důležitost správného managementu.

Nic neprospívá zdraví koní víc, než dostatečně velká pastvina. Čerstvý vzduch a dostatek volného pohybu ve stádě je jejich přirozenost. Mnoho problémů, kterými koně trpí se samy vyřeší, když jim vrátíme možnost žít jim přirozeným způsobem.